Reflexe

Říjen 2022

Klíčovým slovem měsíce října byla na Gymnáziu Paměti národa KONCENTRACE a s ní spojené soustředění, bdělost, rozvaha. A také zahloubání, zaujetí, usebrání, pohroužení se do sebe i do učiva. Plné zaměření na to, co bylo, co je a co přijde. To všechno ke škole patří a je dobré si na to umět vyhradit čas. 

Přivítali jsme ve škole několik významných hostů, kteří s námi mluvili o různých odstínech lidskosti. Spolu s disidentkou a psychoterapeutkou Věrou Roubalovou Kostlánovou, členkou Expertní rady GPN, se druhý ročník zamýšlel nad tématem uprchlictví a nad tím, jak se cítí oni – a jak se cítíme my. 

Po tragické bratislavské střelbě jedna z našich studentek oslovila dokumentaristu a aktivistu Lukáše Houdka, který k naší velké radosti pozvání na besedu přijal – a tak se naskytla možnost mluvit otevřeně o homofobii, přijetí queer lidí i coming outech. A téma jinakosti vnášeli do hodin angličtiny také rodilí mluvčí, kteří k nám během října zavítali. 

Své místo v říjnovém programu měly i krátkodobé projekty – prváci se v dějepise a estetice zabývali pravěkem, a tak ve škole vznikly například nástěnné malby malované barvami z přírodnin. Druháci se zase celý říjen intenzivně zabývali antikou v dějepise, literární či estetické výchově – a nakonec si spolu s našimi prváky mohli v několika sportovních kláních v praxi ověřit, co je to vlastně ta kalokagathia. A díky velkému nasazení právě prvního ročníku už máme i školní dresy a školní vlajku, hurá! 

A co bude v listopadu? Samet na školách! Další besedy. Divadla. Třídní schůzky. A den otevřených dveří – 23. listopadu od 17 hodin.

Eva Marková

Září 2022

Znát a chtít a činit dobré – i když se nikdo nedívá!

Citát inspirovaný Janem Amosem Komenským je vetknutý do názvu školního vzdělávací programu Gymnázia paměti národa, jak na slavnostní imatrikulaci nových studentů připomněli ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa a ředitelka gymnázia Tereza Meinczingerová. 

Jak se na GPN vlastně učí, poznávali studenti prvního ročníku na seznamovacím kurzu v Krkonoších. Ten byl rámovaný příběhem lyžařů Hanče a Vrbaty a ukazoval tak, jak důležité je moci se spolehnout jeden na druhého, ale také jak zásadní je znát prostředí, ve kterém se pohybujeme. Jak si ale vytvořit bezpečné a zdravé prostředí v třídním kolektivu? A jak odhalit a využívat své talenty? To vše studenti a studentky promýšleli a prožívali třeba i při workshopech z dílny Post Bellum. Docházeli přitom k poznání, že v pestrosti je krása a v jinakosti síla.

V té samé době se studenti druhého ročníku vydali na exkurzi do Národního muzea, jedné žižkovské bytové galerie a pražské zoo. Za pomoci smartphonů tam vytvořili fotoromány, jejichž protagonisty byla zvířata, která tak zazářila v příbězích milostných, detektivních nebo s environmentální tematikou. O týden později pak oba ročníky vyrazily na film 13 minut a diskutovali o problémech spojených s rychlou jízdou. 

Závěrem září se na výroční Slavnosti Sítě škol stalo Gymnázium Paměti národa hrdým členem této sítě! Vybaveni mnoha poznatky o tom, jaké to je, natáčet pamětnické příběhy, se i letos pouštíme do natáčení příběhů – opět jsme se nechali inspirovat životními osudy Jana Amose Komenského, a tak se letos studenti prvního ročníku věnují příběhům reemigrantů. Ty budou veřejnosti představeny na jaře 2023 a studenti se jejich prostřednictví budou učit, jak přínosný a obohacující může být mezigenerační dialog. Do té doby jej spolu s nimi ovšem může prožívat každý, a to v Akademii Paměti národa.