Akademie Gymnázia Paměti národa je otevřená rodičům, prarodičům našich studentů stejně jako široké veřejnosti. Cílem Akademie je nejen rozšíření obzorů v nejrůznějších oblastech, ale i prohlubování mezigeneračního dialogu, proto kromě dospělých účastníků zveme na přednášky i studenty našeho gymnázia. A jaké kurzy pro vás chystá Akademie GPN v letním semestru?
Od února 2023 nabízíme čtyři kurzy:
- Dějiny světového filmu: Barbora Holubová, Pepi Lustig (čt 17.30-19.00)
- Co “ježíšského” ještě nezemřelo v křesťanském dědictví? David Bartoň (út 18.15-19.45)
- Bylo vyhnání českých Němců osudovou nutností? Ivan Štern (st 18.15-19.45)
- Přemýšlení o politice: Daniel Kroupa (st 17.00-18.30)
Základní informace:
- konání v centru Prahy na Gymnáziu Paměti národa (Opatovická 160/18, Praha 1)
- celkem 12 setkání na 90 minut odpoledne nebo vpodvečer
- POZOR, posun termínu začátku semestru: začínáme v týdnu od 13. února 2023
- cena 2 200 Kč za semestr
- první ukázková lekce zdarma
- platba na základě faktury vystavené zájemci po ukázkové hodině
- každý, kdo se na kurz přihlásí, dostává emailem v rámci kurzovného i online materiály
- 8 až 20 účastníků kurzu
- požadavky na uchazeče – zájem o obor (není třeba filosofické ani jiné speciální vzdělání)
- časy jednotlivých kurzů lze po dohodě s přednášejícím upravit
- přihlášky do 20. 2. 2023
- Kontaktní e-mail: katerina.rettova@gymnaziumpn.cz.
Anotace kurzů otevřených v jarním semestru
Dějiny světového filmu
Kurz představí nejvýznamnější období, hnutí a osobnosti v dějinách filmu od jejich počátku po dnešek. Budeme sledovat sepětí filmového odvětví s historickými událostmi, proměny filmového vyprávění i řeči. Nedílnou součástí kurzu bude analýza vybraných zhlédnutých děl světové kinematografie.
Přednášející: Barbora Holubová, Josef “Pepi” Lustig
Co „ježíšského“ ještě nezemřelo v křesťanském dědictví?
Seminář vedený v dialogu se zprávami, které máme o učení a životě Ježíše z Nazareta. Vybráno se soustředěním k uzlovým bodům lidské existence v interpretaci myslitelů 20. století.
Během roku zároveň projdeme galerii svatých a svátků pro danou dobu s vysvětlením symboliky. Základní zůstávají příběhy – vtělení Ježíšových slov do konkrétních osudů lidí, kteří v minulém století vzdorovali totalitnímu myšlení. (Dietrich Bonhoeffer, Milan Machovec, Svatopluk Karásek, Jan Rybář, Tomáš Špidlík, Petr Pokorný, Mikuláš Lobkowicz, Jiří Němec, Karel Říha, Bohuslav Reynek i Umberto Eco, Henry Miller, Witold Gombrowicz. Doplněno ukázkami ze současného nábožensko-filosofického kýče a návodem, jak na něj nenaletět (A.Hogenová, P.Piťha a další výtečníci).
Sedm témat (k rozvedení do 12 setkání 90min. podle zájmu publika), namátkou: Bůh není to správné jméno, hranice jazyka a hloubka dnešní krize. Co je z učení evangelií mrtvé a co už prokvasilo celou západní kulturou.
Přednášející: David Bartoň
Bylo vyhnání českých Němců osudovou nutností?
Kurz si bude klást otázku, zda vyhnání českých Němců po roce 1945 bylo osudově nezbytné a historicky opodstatněné na pozadí česko-německého stýkání a potýkání. Začne rokem 1848. Proč rakouští Slované měli eminentní zájem na zachování Rakouska? Proč austroslavismus byl výrazem snahy o demokratickou a federalizovanou podobu rakouské monarchie a výrazem obav z Ruska? Přes další důležité události se dostaneme až ke vzniku Československa.
Kdo rozbil v roce 1918 Rakousko? Češi, nebo Němci? Přiblížíme si zvláštnosti práva národa na sebeurčení po roce 1918: Proč bylo upíráno českým Němcům a současně i Slovákům? Proč v případě českých zemí česká politika upřednostňovala princip historických hranic, a v případě Slovenska naopak princip etnický?
Z dalších témat kurzu vybíráme: Oboustranné selhání české a německé demokratické politiky v prvních letech Československa a jeho odraz v pozdějším vývoji v roce 1938. Dialog nad otázkou vyhnání českých Němců po roce 1945 vedený v druhé polovině 20. století a vrcholící v prvním dvacetiletí století stávajícího.
Téma pokračuje i v závěru 20. století: Samizdatovou debatou zakázaných historiků v 70. a v 80. letech minulého století nad tezemi o vyhnání českých Němců z pera Danubia (rovněž zakázaného historika Jána Mlynárika). Dialogem uprostřed Evropy mezi Ackermannovou obcí a Společností Bernarda Bolzana a česko-německým usmířením. Rolí Antona Otte, kanovníka vyšehradské kapituly a sudetoněmeckého vyhnance, v česko-německém usmíření.
Kurz je rozložen na celý školní rok. První část končí „rozchodem“ Čechů a českých Němců. Druhá část začíná rekapitulací toho podstatného z první částí, pokračuje líčením česko-německých vztahů až do současnosti, včetně úsilí řady občanských iniciativ
Přednášející: Ivan Štern
Přemýšlení o politice
V kurzu Přemýšlet o politice se budeme zabývat výkladem aktuálních i méně aktuálních politických událostí z hlediska jejich myšlenkových zdrojů. Ukážeme si, jak strašlivé politické následky mohou mít zdánlivě nevinné ideje zrozené v pracovnách novověkých filosofů. Od zrodu novověkého myšlení přes liberalismus, socialismus, konzervatismus, marxismus až po totalitní ideologie 20. století.
Přednášející: Daniel Kroupa