Akademie

Akademie Gymnázia Paměti národa je otevřená rodičům, prarodičům našich studentů stejně jako široké veřejnosti. Cílem Akademie je nejen rozšíření obzorů v nejrůznějších oblastech, ale i prohlubování mezigeneračního dialogu, proto kromě dospělých účastníků zveme na přednášky i studenty našeho gymnázia. A jaké kurzy pro vás chystá Akademie GPN v letním semestru?

Od února 2023 nabízíme čtyři kurzy:

  • Dějiny světového filmu: Barbora Holubová, Pepi Lustig (čt 17.30-19.00)
  • Co “ježíšského” ještě nezemřelo v křesťanském dědictví? David Bartoň (út 18.15-19.45)
  • Bylo vyhnání českých Němců osudovou nutností? Ivan Štern (st 18.15-19.45)
  • Přemýšlení o politice: Daniel Kroupa (st 17.00-18.30)

 

Základní informace:

  • konání v centru Prahy na Gymnáziu Paměti národa (Opatovická 160/18, Praha 1)
  • celkem 12 setkání na 90 minut odpoledne nebo vpodvečer 
  • POZOR, posun termínu začátku semestru: začínáme v týdnu od 13. února 2023
  • cena 2 200 Kč za semestr
  • první ukázková lekce zdarma
  • platba na základě faktury vystavené zájemci po ukázkové hodině
  • každý, kdo se na kurz přihlásí, dostává emailem v rámci kurzovného i online materiály
  • 8 až 20 účastníků kurzu
  • požadavky na uchazeče – zájem o obor (není třeba filosofické ani jiné speciální vzdělání)
  • časy jednotlivých kurzů lze po dohodě s přednášejícím upravit
  • přihlášky do 20. 2. 2023
  • Kontaktní e-mail: katerina.rettova@gymnaziumpn.cz.

 

 

Anotace kurzů otevřených v jarním semestru

 

Dějiny světového filmu

Kurz představí nejvýznamnější období, hnutí a osobnosti v dějinách filmu od jejich počátku po dnešek. Budeme sledovat sepětí filmového odvětví s historickými událostmi, proměny filmového vyprávění i řeči. Nedílnou součástí kurzu bude analýza vybraných zhlédnutých děl světové kinematografie. 

Přednášející: Barbora Holubová, Josef “Pepi” Lustig

Co „ježíšského“ ještě nezemřelo v křesťanském dědictví?

Seminář vedený v dialogu se zprávami, které máme o učení a životě Ježíše z Nazareta. Vybráno se soustředěním k uzlovým bodům lidské existence v interpretaci myslitelů 20. století.

Během roku zároveň projdeme galerii svatých a svátků pro danou dobu s vysvětlením symboliky. Základní zůstávají příběhy – vtělení Ježíšových slov do konkrétních osudů lidí, kteří v minulém století vzdorovali totalitnímu myšlení. (Dietrich Bonhoeffer, Milan Machovec, Svatopluk Karásek, Jan Rybář, Tomáš Špidlík, Petr Pokorný, Mikuláš Lobkowicz, Jiří Němec, Karel Říha, Bohuslav Reynek i Umberto Eco, Henry Miller, Witold Gombrowicz. Doplněno ukázkami ze současného nábožensko-filosofického kýče a návodem, jak na něj nenaletět (A.Hogenová, P.Piťha a další výtečníci).

Sedm témat (k rozvedení do 12 setkání 90min. podle zájmu publika), namátkou: Bůh není to správné jméno, hranice jazyka a hloubka dnešní krize.  Co je z učení evangelií mrtvé a co už prokvasilo celou západní kulturou. 

Přednášející: David Bartoň 

Bylo vyhnání českých Němců osudovou nutností?

 Kurz si bude klást otázku, zda vyhnání českých Němců po roce 1945 bylo osudově nezbytné a historicky opodstatněné na pozadí česko-německého stýkání a potýkání. Začne rokem 1848. Proč rakouští Slované měli eminentní zájem na zachování Rakouska? Proč austroslavismus byl výrazem snahy o demokratickou a federalizovanou podobu rakouské monarchie a výrazem obav z Ruska? Přes další důležité události se dostaneme až ke vzniku Československa.

Kdo rozbil v roce 1918 Rakousko? Češi, nebo Němci?  Přiblížíme si zvláštnosti práva národa na sebeurčení po roce 1918: Proč bylo upíráno českým Němcům a současně i Slovákům? Proč v případě českých zemí česká politika upřednostňovala princip historických hranic, a v případě Slovenska naopak princip etnický?

Z dalších témat kurzu vybíráme: Oboustranné selhání české a německé demokratické politiky v prvních letech Československa a jeho odraz v pozdějším vývoji v roce 1938.  Dialog nad otázkou vyhnání českých Němců po roce 1945 vedený v druhé polovině 20. století a vrcholící v prvním dvacetiletí století stávajícího.

Téma pokračuje i v závěru 20. století: Samizdatovou debatou zakázaných historiků v 70. a v 80. letech minulého století nad tezemi o vyhnání českých Němců z pera Danubia (rovněž zakázaného historika Jána Mlynárika). Dialogem uprostřed Evropy mezi Ackermannovou obcí a Společností Bernarda Bolzana a česko-německým usmířením. Rolí Antona Otte, kanovníka vyšehradské kapituly a sudetoněmeckého vyhnance, v česko-německém usmíření.  

Kurz je rozložen na celý školní rok. První část končí „rozchodem“ Čechů a českých Němců. Druhá část začíná rekapitulací toho podstatného z první částí, pokračuje líčením česko-německých vztahů až do současnosti, včetně úsilí řady občanských iniciativ

Přednášející: Ivan Štern

Přemýšlení o politice

V kurzu Přemýšlet o politice se budeme zabývat výkladem aktuálních i méně aktuálních politických událostí z hlediska jejich myšlenkových zdrojů. Ukážeme si, jak strašlivé politické následky mohou mít zdánlivě nevinné ideje zrozené v pracovnách novověkých filosofů. Od zrodu novověkého myšlení přes liberalismus, socialismus, konzervatismus, marxismus až po totalitní ideologie 20. století.

Přednášející: Daniel Kroupa